V této nelehké době Vám přinášíme další rozhovor. Seznamte se s jedním z nejvyšších funkcionářů a srdcařů albrechtického fotbalového klubu. Ve vedení fotbalu v Albrechticích je již od roku 1986, to náš klub nesl název TJ Důl 9. květen Albrechtice. Od ledna 1989 obsadil židli sekretáře klubu a působí tam dodnes. Tím zmiňovaným je člověk na právem místě Gustav Guńka. Rozhovor si můžete přečíst uvnitř článku.
Můžete se představit? Jaké funkce ve fotbale a v našem klubu vykonáváte? Jaká je náplň Vaše práce pro naše „áčko“ a u mládeže?
Jmenuji se Gustaw Guńka a jsem sekretářem našeho klubu FK Baník Albrechtice z. s.
Po krátké fotbalové kariéře, kterou jsem musel ukončit z důvodu studia na vysoké škole v Brně, jsem od roku 1986 nastoupil jako člen výboru TJ Důl 9. květen Albrechtice. Od ledna 1989 jsem přešel na funkci sekretáře fotbalového klubu, kde působím dodnes. Jako každý sekretář se snažím o hladké fungování klubu, tzn. starám se o přestupy, registraci nových hráčů, organizační zajištění mistrovských soutěží a vyřizování dotací.
Pamatujete si na své fotbalové začátky? Kdo vás k fotbalu vůbec dovedl?
Jsem z té starší generace, kdy pro sportovní aktivity byla jediná volba a to fotbalový klub. Již v žákovském věku jsem nastoupil za naše družstvo a pak jsem postupoval až do družstva mužů. Je dnes těžké určit, kdo mě vlastně přivedl k fotbalu, ale zřejmě to byli všichni mí kamarádi ze školy.
Co v současné době děláte?
Když pominu moji práci v klubu, o které jsem psal na začátku, tak stále pracuji jako elektro-projektant, avšak od 1.3.2021 již nepracuji v OKD, ale jako zaměstnanec firmy Diamo s. p.
Jste známý fotbalový srdcař. Jaké jste zažil úspěchy? Na co rád vzpomínáte a čeho si ceníte?
Začal bych osobními úspěchy. Nejvíce bych měl ocenit stříbrnou medaili na akademickém mistrovství ČR, ale jelikož jsem tam byl pouze jako náhradník, proto si více cením 3. místa na akademickém mistrovství ČR v malém fotbale, kde jsem byl kapitánem družstva. Také vysoko bych ocenil dvě vítězství v Městské lize malé kopané v Třinci v roce 1998 a 2000. Dále bych také ještě ocenil všechna vítězství v letním turnaji „Puchar Lata“. Z klubových úspěchu si nejvíce pamatuji postup z okresního přeboru, jehož důsledkem jsem neuspěl druhý den u zkoušky. Největším úspěchem však byl bezesporu postup v roce 1994 do divize. Také velice si cením všech vítězství na turnaji Štít Albrechtic a zvláště naše vítězství v roce 1988, kdy jsme v náhradní sestavě odjížděli do Albrechtic nad Orlicí jako vyložení outsajdři a ve finále jsme po prodloužení nakonec porazili Město Albrechtice 3:0. Na předních místech bych také umístil dva zápasy Českého poháru proti Slavii Praha a Baníku Ostrava. Jako třešničku na dortu bych považoval vítězství 2:1 nad VSS Košice, které měsíc před utkáním u nás v posledním federálním poháru porazily Spartu Praha 5:1. Z posledního období bych ještě rád připomněl televizní utkání v Lučině, kde i přes porážku jsme zanechali dobrý dojem. Jako organizační úspěch bych zase uvedl dvě přátelská utkání s reprezentací ČR do 21 let, mezistátní utkání ČR – Polsko do 16 let a mistrovství ČR výběrů žup do 13 let – Kouba Cup 2001.
Jak se podle Vás daří našemu klubu na sportovním poli? Je současné umístění v 1.A třídě úspěch, či máme jiné ambice? Co se v klubu podařilo a na čem musíme pracovat?
Myslím si, že na sportovním poli si poslední dobou vedeme výborně. Dlouho jsme 1.A třídu vedli a nebýt porážky se Slavii Orlová, byli bychom v čele i teď. Naším úkolem byla konsolidace družstva a boje o přední příčky v soutěži, což se nám dle mého názoru podařilo. Při dlouhodobé stabilizaci našich výkonů pak můžeme v následujících létech pomýšlet i na postup do krajského přeboru. K tomu je ještě daleká cesta, ale vzhledem k historii našeho klubu není tak zcela nereálná a pevně věřím, že se jednou uskuteční. Hlavním dalším cílem, který se nám podařilo splnit, byla obnova našich mládežnických družstev a to se nám také celkem podařilo. Jenom doufám, že dlouhá pandemická přestávka nedostane naše snažení zase na začátek.
Jak se podle Vás daří naší mládeži po sportovní stránce?
Dle mého názoru sportovní úspěchy mládežnických družstev nejsou naši prioritou, přesto soustavná obětavá práce všech členů mládežnických realizačních družstev je patrná a je zde citelný trend zvyšování sportovní úrovně. Mnohem důležitější je atmosféra v mládežnických kolektivech a snaha mladých fotbalistů pracovat na svém zlepšování. Věřím, že pokud i do budoucna zůstanou realizační týmy tak kvalitně obsazeny, o budoucnost naši mládeže se nemusíme obávat.
Náš fotbalový areál prošel rozsáhlou rekonstrukci. Vydařila se rekonstrukce dle plánu? A jsou v plánu další investice?
Dalším z našich cílů byla revitalizace našeho chátrajícího areálu a tento záměr se nám díky významné pomoci obce obstojně vydařil. Věřím, že po brzkém otevření stadionů se o tom budou moci přesvědčit všichni návštěvníci našeho areálu. K dokončení našich plánu je ještě potřeba vybudovat pergolu, která by v případě špatného počasí zajistila důstojné podmínky jak během mistrovských utkání, tak i během turnaje „Štít Albrechtic“, který nás čeká v roce 2022.
Zažil jste někdy ve své kariéře něco podobného jako je nyní teď, že byl zastaven fotbal?
Jelikož jsem poválečný ročník, tak jsem samozřejmě nic podobného nezažil a doufám, že v blízké době se už ani ničeho podobného nebudu účastnit.
Bude to mít velký dopad na náš fotbal v Albrechticích a celkově na fotbal?
To, že to bude mít výrazný dopad na fotbal celkově je už teď jasné, doufám ale, že se všichni brzy oklepem a budeme úspěšně pokračovat v rozdělané práci.
Jaký máte názor na momentálně současný celkový fotbal v této době?
Současná fotbalová situace je velice neutěšená, jelikož až na profesionální kluby je veškeré dění zastaveno a přechod k běžným tréninkovým zvyklostem v malých klubech nebude vůbec snadný. Z druhé strany tato hektická doba započala ozdravný proces uvnitř fotbalového svazu a věřím, že v celkovém výsledku se fotbal může posunout zase kupředu.
Klub Albrechtic letos slaví výročí. Jak hodnotíte uplynulé roky?
Ta těch 60 let jsme se malými krůčky posunuli od vesnického klubu až po divizní klub, kdy jsme jezdili k mistrovským zápasům až do Olomouckého či Zlínského kraje. Za vzestupem klubu stál neodmyslitelně Důl 9. květen s jeho ředitelem Ing. Vladislavem Hanzlem a jen díky tomu jsme mohli 13 let hrát takto vysokou soutěž. I když po ztrátě podpory šachty začala naše výkonnost klesat, současné postavení klubu je velice slušné a přináší naši obci dobrou reklamu.
V roce 2021, jak již bylo zmíněno, oslaví náš fotbalový klub 60 let své existence, maté pro něj nějaké přání?
Těch přání by bylo hodně, od přání, aby se nám dařilo udržet mládežnická družstva tak slibně fungující jako doposud, přes přání udržet výkony družstva mužů minimálně na stejné úrovni jako před pandemii. Ale jak už jsem uvedl dříve, hlavně bych přál klubu postup do krajského přeboru.
Máte nějaké zájmy mimo fotbal?
Musím přiznat, že na další koníčky mi už nezůstává moc času, přesto moji druhou zálibou je cyklistika a nedávno jsem si spočítal, že už jsem za 35 let najezdil 140 000 kilometrů a strávil v sedle zhruba 7000 hodin.
Chtěl byste něco říct závěrem?
Závěrem bych chtěl pozdravit všechny naše fanoušky a příznivce a přát jím, abychom se co nejdříve zase spolu setkali při fotbalovém zápase na našem hřišti.
Gustave, děkuji moc za rozhovor a přeji hodně zdraví a štěstí v životě.
