Trenér dorostenců Martin Míček: V kabině držíme pospolu

Po několika sezónách bez nejstarší mládežnické kategorie, a to mužstva dorostenců byl náš fotbalový klub, ale po skončení podzimní části aktuální sezóny to již neplatí. Opět u nás máme dorost. A nově vytvořený tým dorostenců přezimuje na výborné šesté příčce tabulky Okresního přeboru. O hodnocení podzimní části a výhled na zimní dřinu jsme poprosili hlavního trenéra dorostenců Baníku, kterým je Martin Míček.

Ahoj Martine,  v létě jsi se ujal jako hlavní trenér nové vytvořeného mužstva dorostu, po několikaleté pauze, kdy u nás dorost nebyl, co tě vedlo k tomu, že jsi zvolil působení u toho mužstva?

Zdravím všechny, tak tohle bylo jednoduché rozhodování. Jednak se tým skládal z hráčů, které už znám ze svého působení v klubu. A také hrálo velkou roli i to, že mi bylo strašně líto kluků, kteří u nás po skončení sezóny ve starších žácích odcházeli do jiných klubů. Nemohli dále u nás pokračovat. Tohle nás všechny trenéry, kteří s nimi od nejmenších pracovali mrzelo.

Můžeš se nám trošku představit? Kde jsi hráčsky a trenérsky působil?

Tak pro všechny co v klubu pracují léta, nejsem neznámý. Nyní žiji v Havířově, ale do svých cca 21 let jsem vyrůstal v Albrechticích. Takže má kariéra pochopitelně patřila po celou dobu místnímu klubu. Prošel jsem všemi věkovými kategoriemi až po A tým. Tam už jsem šanci nedostal, jelikož se zde hrála v té době divize. Přestoupil jsem do Lučiny a asi po dvou letech do Bludovic. Tam jsem po zranění kotníku skončil s fotbalem jako aktivní hráč. Zpět k fotbalu jsem se vrátil až se synem. On začal hrát za MFK Havířov a poté nás zlákal do Albrechtic Lukáš Hawlasek, čehož dodnes nelituji. Zde jsem začal vypomáhat jako asistent trenéra. Působím zde již šest let.

Co považuješ za svůj největší úspěch ve fotbale?

Nemám žádný velký úspěch, který stojí nějak za zmínku. Jako hráč jsem byl rád, že zde vždy byla skvělá parta kluků. To bych považoval za úspěch. Vlastně vždy jsem nějak měl štěstí na dobrou partu.

Co tě vedlo k tomu začít trénovat?

Tohle jsem už nějak naznačil. Měl jsem zde syna a právě Lukáš Hawlasek mě oslovil, zda nechci vypomáhat. Neváhal jsem a rád se přidal k němu a Radimovi Smigovi. Začal jsem u starší přípravky.

Jak hodnotíš dorostenecký tým po podzimní části?

Tak zaprvé, vůbec jsem netušil, jak kvalitní je tahle soutěž. Nečekal jsem, že poznám u soupeřů tolik šikovných hráčů, kteří mají velký předpoklad si zahrát mužský fotbal na kvalitní úrovni. Věděl jsem, že nás nečeká nic lehkého, jelikož jsme poskládali mladý nezkušený tým. Nakonec jsme se umístili na krásném pátém místě. Máme stejný počet vítězství a porážek, to mě těší. Ale největší radost mám z toho, že kluci předváděli vcelku kvalitní výkony a líbivý fotbal. Jsou lidé, kteří nám nevěřili, že vůbec podzim dohrajeme. Nerozpadli jsme se a držíme v kabině pospolu. To mě těší více, než získané body.

Na co se hodláte zaměřit v zimní přípravě?

Víme, kde máme rezervy. Dorostenecký fotbal je už hodně o dobré fyzické kondici. Takže určitě tomu podřídíme zimní přípravu. Zaměříme se rovněž na rychlejší a kvalitnější založení útočných akcí. V tom jsme měli problém. Přechod do útoku řešíme často zbrkle s malou kvalitou finální fáze.

Jaké jsou cíle pro jarní část sezóny?

Nedáváme si s mým asistentem Markem Chmielem a ani s kabinou žádné cíle. Chceme dále poctivě pracovat a věříme, že se poté výsledky dostaví. Určitě budeme chtít hrát líbivý fotbal, aby na nás lidé opět rádi chodili a kluky nadále povzbuzovali.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v jarní části sezóny.

Také děkuji.