Patřil v uplynulé podzimní část aktuální ročníku 1. A třídy skupiny B mezi základní stavební kameny týmu Jaroslava Goje. Nevynechal jediný soutěžní zápas a období zimní přestávky, respektive zasloužené dovolené, kterou si A-tým právě užívá, se věnuje. Řeč je o útočníkovi a nejlepšímu střelci Baníku, Antonínovi Chumchalovi, který se na podzim trefil přesně jedenáctkrát. Tondu se krátce zpovídalo na několik otázek ohledně soutěže, zimní přípravy, ale také blížících se vánočních svátků. Jak Tonda odpovídal, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Po podzimní části máme 19 bodů a přezimujeme na osmém místě. Bude panovat spokojenost? Na začátku to s námi moc dobře nevypadalo… Nakonec ale docela po špatném začátků příjemný počet bodů, jak bys podzimní část zpětně zhodnotil?
Před sezónou jsem měl velká očekávání, nový trenér, vedoucí nějaké posily tým v letní přípravě vypadal velice dobře, bohužel někteří hráči nebyli ochotni dřít více než ostatní, aby se dostali do základní sestavy a tým opustili již před sezónou, někteří během ní, což nás určitě oslabilo. Začátek sezóny nebyl herně špatný, hráli jsme dobrý fotbal, ale vždy tomu něco chybělo a mi prohráli domácí zápasy o gól. Po pěti prohraných zápasech jsme na tom byli všichni psychicky hodně špatně, zlomový moment přišel v okamžiku kdy trenér místo tréninku domluvil přátelský zápas proti mladíkům z Havířova a my vyhráli, to nám hodně pomohlo. Od tohoto zápasu jsme šli nahoru. Já jsem z podzimní části zklamaný, chci vyhrávat, pořád a vždy neberu nic jiného, proto přece fotbal hrajeme.
Máš některý moment z průběhu letošního podzimu, který se ti vryl do paměti nejvíce?
Ano, poslední domácí zápas proti Starému Městu kdy jsem dal rozhodující gól na 2:1, v ten moment mě pohltila euforie a poprvé za patnáct let, co hraji fotbal, jsem sundal i dres (směje se). Byli to body, které od nás nikdo nečekal a o to větší cenu mají.
Na podzim jsi na hřiště vyběhl v každém zápase. Z Tvojí strany tedy asi vládne spokojenost?
Ano, jsem rád, že hraju každý zápas, ale není to zadarmo, snažím se makat každý trénink a dávám do toho všechno, jsem rád, že to trenér vidí a věří mi.
Po první polovině sezony, jak již bylo zmíněno výše, jsme osmí, byl to tedy jeden z horších nebo naopak lepších podzimů, které jsi na Baníku zažil?
Jsem tady teprve krátce, hraji v Baníku teprve druhou sezónu, ale jak jsem už říkal, já chci vyhrávat každý zápas a první jsme zatím nebyli, takže spokojený nejsem.
Zimní příprava startuje pár dní po novém roce – jak se na těžkou část sezony „těšíš“?
Nemůžu se dočkat, fotbal je kus mého života a stále mám nějaké ambice, nehraji ho jen proto, abych zabil čas, takže se moc těším a doufám, že se kvalitně připravíme a na jaře všem ukážeme, jak dobrý fotbal umíme hrát.
Po půlroce v tréninku a cyklu soutěžních zápasů si zasloužené volno určitě užíváš…
Popravdě? Slovo – volno neznám, stále jsem aktivní, hrají Karvinskou futsalovou ligu, chodím do posilovny, prostě na sobě pracuji neustále, chci se zlepšovat, dokud to jde.
Jak trávíš volno, které máte k dispozici v mezidobí?
Jak jsem už zmiňoval, hraji futsal, posiluji, běhám, plavu, prostě aktivně žiju.
Mohl bys popsat svojí dosavadní kariéru?
S fotbalem jsem začínal v Karviné, kde jsem byl asi do čtrnácti, pak jsem odešel do Doubravy, měl jsem tam hodně kamarádů a hlavně babičku s dědou, kteří chtěli, ať hraji u nich v Doubravě, kde jsem hrál dalších cca devět let přes dorost až do mužů. V době kdy jsem odcházel z Karviné, jsem neměl ani tušení co dělám, byl jsem ještě hodně mladý a nemyslel jsem si, že bych mohl něco dokázat. Teď když mi je čtyřiadvacet a v Albrechticích se zvedám, cítím, že už je asi pozdě se pokusit prorazit ještě výše. Bylo to mé špatné rozhodnutí ve čtrnácti letech, které mě možná stálo kariéru.
Jak se dostal do Albrechtic? A co jsi před svým příchodem věděl o Albrechticích?
No, věděl jsem jen to, že se tady hraje A – třída nic víc (směje se), a k přestupu mě donutilo hodně faktorů, jedním byl neodbytný vedoucí Albrechtic pan Chmiel (pozn. red.: již není vedoucím mužstva), který má velkou zásluhu na tom, že jsem přestoupil. Dalším faktorem bylo to, že jsem cítil, že bych mohl mít na víc a chtěl jsem zkusit novou výzvu a mnoho dalších věcí, ale to bych mohl psát do nekonečna.
Blíží se Vánoce, a tak se nabízí otázka, co by sis přál pod stromeček?
Z dárečků jsem už vyrostl, ale chci, aby všichni, které mám rád, byli zdraví a šťastní.
Dáváš si do nového roku nějaké předsevzetí?
Předsevzetí si nedávám, a to z toho důvodu že pokud chci v životě něco změnit, udělám to hned ze dne na den a nepotřebuji čekat do nového roku (směje se).
Co bys popřál fanouškům do následujících dvanácti měsíců?
Pevné nervy (směje se). Naše výkony někdy nejsou nejlepší, ale můžu všem fanouškům slíbit, že opravdu chceme vyhrávat a děláme pro to vše.
A na závěr tradičně. Jak se ti líbí zázemí v Albrechticích a jak jsi tady spokojený?
Zázemí je zde nadstandardní, já jsem velice spokojen, jen mě mrzí přístup ostatních hráčů, ale věřím, že po přečtení tohoto rozhovoru si uvědomí a změní svůj přístup k fotbalu.
Tondo, já děkuji za příjemný rozhovor a hodně štěstí v životě i v dresu Baníku.
Také děkuji.
